Historie hradu

Hrad vznikl někdy kolem roku 1400. Místo, kde hrad nyní stojí patřil před rokem 1393 pánům z Lungvic. V devadesátých letech 13. stol. dospěly děti děčínského pána Jana Gasta z Vartemberka. Když se roku 1392 dělili o majetek druhorozený syn Václav získal vsi Neštěmice a Povrly. Poté získal zřejmě koupí od bratrů z Lungvic jejich hrad Mojžíř. Protože neměl vlastní sídlo a skromný hrad Mojžíř nevyhovoval mocenským ambicím rozhodl se pro stavbu nového hradu v Mojžířském panství. Stavba rychle pokračovala a tak se už roku 1401 Václav z Vartemberka píše s přídomkem "Herr vff Blankenstein (tj. pán na Blansku).

Václav byl přívržencem krále Zikmunda a tak byl hrad roku 1402 dobyt přívrženci krále Václava IV. v čele s Prokopem, markrabím moravským. Ale již v červnu téhož roku ho dobyl Zikmund a vrátil ho zpět Václavovi z Vartemberka.Roku 1405 uzavřel dohodu s míšeňským markrabětem Vilémem o vzájemné podpoře a slíbil, že Blansko pro něj bude vždy otevřeno. Ale už roku 1407 zemřel. Václav měl syna Jana, ale ten nebyl ještě plnoletý a tak majetek spravovala vdova Markéta s poručníky.

Situace využil markrabě a vyslal na Blansko posádku v čele s Gotzem z Karrasu. Okolí Ústí nebylo pro krále Václava příznivě nakloněno a tak roku 1416 přikázal Mikulášovi z Lobkovic dobýt Blansko, což se mu povedlo a hrad se tak stal královským majetkem. Václav IV. zastavil hrad Bohuslavovi ze Zvěřince. Ten ho roku 1420 vyměnil s králem Zikmundem za řepínský statek poblíž Mělníka. Zikmund roku 1421 zapsal Blansko jako léno Albrechtu Schenkovi z Landsbergu. Ten ho roku 1424 zastavil (s povolením krále Zikmunda) saským knížatům, kteří na hrad umístili ihned posádku.

Po památné bitvě "Na Běhání" u Ústí 16.června 1426, kde byly Sasové v čele s knížetem Fridrichem poraženi, přešel Zikmund z Vartemberka a na Děčíně na stranu vítěze. Rozhodl se vytěžit z této situace co nejvíce a tak hned druhý den 17. června přitáhl s oddílem před hrad Blansko a požádal o vpuštění. Poté co byl vpuštěn zajal ihned velitele Konráda a zbytek posádky, pouze ti, kteří se bránili, nechal zabít. Blansko tak přešlo opět do vlastnictví Vartemberků. Krátce poté, byl však Zikmund zajat svým strýcem Janem z Ralska a byl vězněn na Ralsku, takže panství spravoval jeho bratr Jan Děčínský, který ustanovil purkrabím Hynka z Chotěšova. Zikmund byl ze zajetí propuštěn nejpozději začátkem roku 1427, jelikož 27.května dosadil faráře ke kostelu v Komoníně.

Po těchto událostech hrad držel Jan z Vartemberka. Ovšem není přesně známo který z Janů to byl. Nejpravděpodobněji to byl syn Václava z Vartemberka, ale současně s ním se psal na hradě též Zikmundův strýc Jan. Další Jan byl Zikmundův bratr a poprvé se s ním setkáváme 20.května 1435,kdy podával faráře k mojžířskému kostelu. Ten byl velice sobecký a dbal jen svých zájmů a tak 20.dubna 1441 oblehli Sasové s lužickým Šestiměstím Blansko. Jelikož bylo obléhání neúspěšné dohodli se útočníci na míru.Boje znovu vzplanuly roku 1452 a pokračovali až do roku 1454.

Jan zemřel patrně před rokem 1469 a panství spravovala vdova Anna rozená z Dubé a dcera Kateřina. Anna se nejpozději roku 1472 znovu provdala tentokráte za Mikuláše z Hermsdorfu. Blansko poté přešlo do jeho vlastnictví a Mikuláš přijal (neznámo kdy) na své panství svého bratra Kryštofa. Mikuláš zemřel někdy po roce 1489 a Blansko přešlo na jeho bratra Kryštofa. Ten zemřel krátce po roce 1495 a majetek přešel na jeho syna Kryštofa mladšího. Ten prodal Blansko roku 1503 Volfartu Planknárovi z Kynšperka.

Volfart se roku 1505 účastnil zemské hotovosti při tažení proti Šlikům na Loket. Blansko prodal patrně roku 1517Janovi z Vartemberka (synovi Jiřího z Vartemberka na Velkém Březně). Jan prodal Blansko roku 1527 pánům z Bynu (Bünau). Blansko až do roku vlastnil Jindřich z Bynu, který zemřel již následujícího roku 1528 a majetek přešel na jeho syny Rudolfa a Gyntera. Blansko získal Rudolf, ale ten zemřel 1534 a tak Blansko přešlo na Gyntera, který zemřel před rokem 1543. Hrad poté přešel do rukou "nedospělých z Bynu", kteří však nejsou známi.

Konečně roku 1552 prodal hrad Jindřich mladší Jindřichovi staršímu z Bynu na Děčíně.Po jeho smrti roku 1570 přešel majetek na syna Rudolfa. Rudolf si nechal vystavět v Krásném Březně nový zámek a na hradě již nesídlil. Jelikož neměl žádné potomky odkázal svůj majetek synům svého bratra Jindřichovi a Gynterovi. Rudolf zemřel roku 1622 a majetek tak přešel na Gyntera. Ten však nechtěl vyznávat výhradně římskokatolické náboženství a tak roku 1628 prodává Blansko Kryštofu Šimonovi z Thunu na Děčíně. Hrad byl využíván jen do začátku 17.stol a to jako vězení, nebo na něm bydleli správci a úředníci. Po připojení k děčínskému panství byl hrad opuštěn a rychle chátral.

Literatura:

Sedláček August: Hrady a zámky království českého díl 14., str. 323-326; (Praha 1923)
Durdík Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, str. 66-67; (Praha 2000)
Durdík Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - dodatky, str. 12; (Praha 2002)
Úlovec Jiří: Hrady, zámky a tvrze na Ústecku, str. 9-20; (Ústí nad Labem 2002)