Popis hradu

Místem stavby hradu se stal osamocený vrch, mezi obcemi Blansko a Mírkov z jižní strany chráněný hlubokým a strmým údolím Neštemického potoka. Stavba zabrala celý jeho vrchol a vytvořila tak zhruba oválné jádro hradu o rozměrech 80x45 m.

Přístupová cesta vedla od východu a poblíž východního okraje jsou dodnes patrny dvě plošiny - oválná a čtverhranná. Zřejmě zde stávali stavby a opevnění, které bylo pravděpodobně jen dřevěné. Dále cesta mírně stoupá podél východní hradby až k místu vstupu do jádra hradu. Ten je dodnes předmětem sporu.

Jednou variantou je, že cesta obcházela jihozápadní část hradu a končila na malé plošině (bastion) odkud vedl můstek podél hradby až do brány, která je umístěna mirně našikmo. Druhá varianta je, že cesta se nestáčela ke zmíněné plošině, ale vedla přímo do hradní brány umístěné v soutěsce mezi dvěma skalami (dnešní vstup do hradu). Tuto variantu podporuje fakt, že nad ní byla dnes již neexistující polookrouhlá bašta, která mohla bránit vstup do hradu.

Hlavní brána byla dvojdílná za první branou bylo mezibraní, z něhož se vstupovalo druhou branou do vnitřního hradu. Vlevo od druhé brány je dnes vydět otvor.Ten by (podle D.Menclová) mohl být výpadní brankou, nebo také hlavní bránou (podle první varianty).

Jádro hradu je obehnáno hradbami mající průměrnou tloušťku dva metry a venkovní výšku šest až devět metrů. Hradby neměli cimbuří (nenalezli se po nich žádné stopy),ale je možné, že byly opatřeny dřevo-hlinitým ochozem později zaniklým. Při vstupu do jádra hradu nás nejprve zaujme výše položená vyhlídková plošina vybudovaná na místě dřívějšího paláce, který snad byl (podle několika málo fotografií) dělen do tří místností. Dnes už je téměř nemožné zjistit jak palác vypadal, neboť jeho zbytky byly definitivně rozebrány při stavbě nynější vyhlídkové plošiny ve třicátých letech. Kousek od rozhledny směrem na jih stávala polookrouhlá bašta, taktéž zbořena ve třicátých letech. Na druhé starně - poblíž jihovýchodního nároží je vestavěná půlkruhová dovnitř otevřená bašta, s velkým oknem směřujícím na jih. Toto okno, které dnes už spíše připomíná velký otvor nejspíše nahradilo dřívější střílnu.

Někteří badatelé tvrdí, že bašta byla špatně umístěná těsně před nárožím a tak mohla aktivně bránit jen jižní stranu. Otázkou je, jestli skutečně potřebovali hájit i východní čelo hradu, tyčící se vysoko nad okolní terén. U této hradby byl zevnitř postaven rozměrný obdélný objekt, zřejmně druhé obytné křídlo. Do dnešních dnů se zachovala část valených sklepů a v severovýchodní nároží zazděná výpadní branka ústící do tohoto sklepení. Kousek od tohoto druhé křídla v severní hradbě je viditelný úskok ve vedení zdi. Dnes bohužel nevíme jestli šlo o další baštu, nebo se hradební zeď vyhýbala skále. A v prostředku severní hradby stojí čtverhranná bašta. Dříve byla nekolikapodlažní, zjistit její původní výšku je dnes nemožné. V interiéru se dochovala mladší valená klenba a o 1,5 m níže zbytky další valené klenby spodního podlaží. Tato bašta snad mohla sloužit jako studna či jako cisterna a dnes je z ní dobrý výhled na severní stranu od hradu. Je to taková druhá - menší vyhlídková plošina hradu. Někteří starší autoři do svých půdorysů zakreslili poblíž severovýchodního nároží kosodélnou budovu a uprostřed nižšího nádvoří objekt kruhového půdorysu. Jejich existenci bude muset potvrdi či vyvrátit až archeologický výzkum.

Tak to by byl ve stručnosti popis hradu Blansko. Doufám, že sami půjdete navštívit hrad a zkontrolujete si na vlastní oči vše co jste se zde dočetli a v případě nesrovnalostí či nejasností mi napíšete na můj email či do návštevní knihy.

Nahoru